Tereza Kerndlová - Orchidej
Já jsem tvá orchidej
Propadám se do neznáma
Tvé rty neustále voní
Nesmíme se bát
Hra se splétá z mojí touhy
Orchidej už zas volá
V jádru mám temno
Moje vlasy jen tak nespočítáš
Mou vůli máš
Tak probuď ji se mnou, jééé
Tu orchidej, kterou ty tak znáš
Už cítím mráz
Já toužím tát
Jen tvůj pohled ví co s tím
víc očí tvých
chci číst že touhou zasténám
Lásko pojď se mnou
chci sílu tvou
v dlaních tvých já teď rozkvétám
Mé poupě zas vláhu má
Křičím zas hej hej hej
Co víc si můžu v tu chvíli přát?
Když máš mě rád
Zas křičím hej hej hej
Oči zavírej mě si jen přej
nesmíš mě dát
Křičím zas hej hej hej
Co víc si můžu v tu chvíli přát?
Když máš mě rád
Zas křičím hej hej hej
oči zavírej mě si jen přej
nesmíš mě dát
můj květ už znáš
Tak probuď se se mnou
ranní rosou den ty nezačínáš
Tvou chuť už mám
Já toužím být věrnou, jééé
Víc zašeptej co máš ty tak rád
To musím znát
Nehci si hrát
Jen tvůj pohled ví co s tím
víc očí tvých
chci číst že touhou zasténám
Lásko pojď se mnou
chci sílu tvou
v dlaních tvých já teď rozkvétám
Mé poupě zas vláhu má
Křičím zas hej hej hej
Co víc si můžu v tu chvíli přát?
Když máš mě rád
Zas křičím hej hej hej
Oči zavírej mě si jen přej
nesmíš mě dát
Křičím zas hej hej hej
Co víc si můžu v tu chvíli přát?
Když máš mě rád
Zas křičím hej hej hej
oči zavírej mě si jen přej
nesmíš mě dát
můj květ už znáš